Ve dnech 28.–30. listopadu 2025 v Sokolově uspořádala NaturaServis s.r.o. (Roman Rozínek) ve spolupráci s „Žabí hlídkou“ (Ludmila Korešová) třídenní konferenci Praktická ochrana obojživelníků, která přilákala šedesát účastníků z řad biologů, organizátorů jarních transferů, úředníků, zaměstnanců stavebních firem i studentů z celé České republiky i ze Slovenska. Setkání nabídlo prostor pro sdílení zkušeností, diskusi o aktuálních výzvách v ochraně přírody nebo představení nových metod monitoringu i praktických zásahů v terénu.
Během tří dnů plných přednášek zazněla řada odborných příspěvků věnovaných například Kompenzačním opatřením a transferů živočichů, přes monitoring, mapování a biologický dozor na stavbách, až po nemoci obojživelníků nebo posilování populací řízenými odchovy.
Roman Rozinek například představil unikátní transfer 114 tisíc obojživelníků a plazů v Temelíně. Radomír Studený se v přednášce zaměřil na smrtící pasti pro obojživelníky, konkrétně na požární nádrže a jejich zabezpečování. Lenka Jeřábková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR přednesla metody monitoringu obojživelníků a důležitost zadávání nálezů živočichů i rostlin do databáze BioLog. Vojtěch Baláž popsal problematiku a testování choroby obojživelníků chytridiomykózy a jako zajímavost uvedl studii, která zjistila, že skokaní sliz má tendence inhibovat reakci a dochází k léčení choroby. Anna Kovaříková ze společnosti Soprea Agilis představila ochranu přírody z právního hlediska, problematiku Biologického hodnocení, EIA, SEA a biologického dohledu.
Účastníci se seznámili s činností mnoha ochranářských organizací a dalších institucí, jako je Mokřady, z.s., ŠOPSR (Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky), Žabí hlídka, Ústav biologie obratlovců AV ČR, Zoo Plzeň, Miniopterus, Česká společnost ornitologická a Zamenis.
Barbora Rolečková, kurátorka z Národní genetické banky živočichů představila svou práci a vyzvala ke spolupráci při sběru dat. Uvedla, že vzorků z kadaverů obojživelníků i plazů je nedostatek, přičemž ty by mohly posloužit dál při studiu populací. Herpetolog Lumír Gvoždík mluvil (Ústav biologie obratlovců) o vlivu vysychání tůní, a tedy o vlivu měnící se teploty a konkurence, na vývoj larev čolků. Anna Vedralová účastníky seznámila se svým projektem záchrany žab na pražském Petříně, kde se jí díky důkladnému mapování a vývoji unikátního modelu tzv. žabích můstků podařilo zajistit, aby se žáby uvíznuté v kanálech dostaly bezpečně ven.
Ludmila Korešová se ve své prezentaci zabývala medializací transferů a dobrovolnictví, popsala, s jakými útrapami se lidé organizující transfery setkávají a jak se dají řešit. Roman Rozínek účastníkům představil, jak správně stavět dočasné bariéry s praktickými ukázkami včetně poznávání druhů obojživelníků na bariérách a monitorovacích metod.
Lucie Kleprlíková s fenkou australského ovčáka Artemis, která má specializaci na vyhledávání čolků, prakticky ukázaly vyhledávání obojživelníků, když fenka správně označila nádoby s pachem čolka a ropuchy mezi prázdnými nádobami.
Vrcholem programu byla terénní exkurze do okolí Sokolova. Účastníci navštívili lom Jiří a travertinová jezírka a vodopády a také pískovnu Erika, kde se vyskytují kriticky ohrožené ropuchy krátkonohé a rostou vzácné rosnatky okrouhlolisté.
Celá akce měla i mezinárodní rozměr díky bohaté účasti ze Slovenska.
Na konferenci zaznělo celkem 25 přednášek. Účastníci ocenili především propojení teoretických poznatků s konkrétními zkušenostmi z praxe. Akce přinesla nejenom odborné poznatky, ale také příležitost k navázání nových kontaktů a sdílení různých přístupů k ochraně obojživelníků i jejich prostředí.
Konference v Sokolově tak ukázala svůj význam jako důležitá platforma pro budoucí setkávání odborníků i nadšených zájemců o ochranu přírody. Ukázala, že praktická ochrana obojživelníků stojí na spolupráci, sdílení zkušeností a ochotě hledat efektivní řešení v měnících se společenských i klimatických podmínkách.